Miluju pohádky,
jsou úžasnou přehlídkou archetypů a také jsou v nich ukryty věci, které na první pohled nemusí být úplně zřejmé.
Archetypy a jejich integrace archetypů je cestou k poznání vlastní identity, je to proces, který vede ke spojení vědomých a nevědomých obsahů Já, a dosažení vědomé osobnostní úplnosti. Pokud nám některý z nich chybí, chybí nám tím jedna z našich částí. V životě se pak můžeme cítit neúpní, nedokonalí, nervózní atd. Stejně jako se to dělo královně ze Sněhurky.
Žádný z archetypů vlastně tak úplně nechybí, nikam se neztratil. Je jen zavalen balvany omítnutí, nepřijetí, strachu a různých názorů, které jsme přijali za své. Nejvíce potlačeným archetypem je milenka, která je spojována s děvkou a je odmítána. Ale ani baba, která je zase propojena s obdobím menstruace, taky není často vítána. Nejen kvůli menstruaci, ale i kvůli přijetí stárnutí, klidu, samoty a vším, co baba nese. Je-li žena v přijetí, vše, co by odmítala v tomto archetypu, začne milovat, třeba i tu samotu. Pokud je ale odmítá, pak uvízne třeba v královně stejně jako macecha královna ve Sněhurce. Ze strachu o svoji krásu vysává Sněhurku (uvízla v archetypu panny) a doslova na ní parazituje a potlačuje archetyp baby, jelikož se bojí stárnutí. No a pak, když jí zrcadlo řekne, že už není tou nej, protože Sněhurka je prostě krásná už jen tím, že je mladá a plná energie a lásky ke všemu, raději se jí zbaví. Jenže se vždy najde princ a osvobodí ji. Tím vlastně osvodí i tu královnu, i když se to na první pohled tak nemusí zdát, protože ona zestárne a zemře. Ale je osvobozena od strachu z baby….
No a jak je to s vašimi archetypy, které jsou projevené a které zavalené balvany nepřijetí?
