Žena ve své síle

Žena - vlčice

ŽENA VE SVÉ SÍLE

Prožitkový seminář na silových místech Pálavy

Jaká je žena ve své síle?
Nespoutaná,  divoká, jemná i milující…

“Žena je jako zdravá vlčice – silná, odolná, plodná,chránící si své teritorium, vynalézavá, věrná, ale občas se toulá…”
Dr. Estés

Když se žena vzdálí svému divokému já, její osobnost slábne. Žena ve své přirozenosti není jemnou ani manipulovatelnou bytostí, není jí předurčeno být napodobeninou ideálu  ženy, který dnes ve své opravdovosti ani neexistuje. Přirozeností pro ni je  tvořit, dosáhnout toho, po čem touží a být nespoutaná  a přitom jemná a milující. Žena dokáže otevřít své srdce muži jen tehdy, je-li ve své síle. Pokud žena potlačuje svoji přirozenost, spontánnost a divokost, vzniká v jejím těle zmatek, deprese a stres a její život se stává nudný a smutný. Pak přišel čas, aby vzbudila v sobě své přirozené instinkty, sílu, kreativitu, tvořivost a především divokost.

TERMÍNY SEMINÁŘE

Září  3.9. –   6.9.2020

Více o semináři

ísto konání: MIKULOV – PÁLAVA

Seminářem vás provede Soňa Mitra Pavlincová

Cena  kurzovného: = 5200 Kč

Cena ubytování a strava: = 2500 Kč (obědy + večeře => vegetariánská strava)

Strava: lehká, vegetariánská

Ubytování: Prázdninový dům u Mikulinců (jarní termín), Hostel Zahrada (podzimní termín), Mikulov

Cena celkem = 7.700 Kč

! Pro absolventky tohoto semináře, které se rozhodly jej projít znovu -automatická sleva 500 Kč !

Začínáme ve čtvrtek  v 17 hodiny (cca v 18 hodin večeře). Předpokládané ukončení semináře v neděli kolem 15 – 16. hodiny (oběd v ceně).

Po rezervaci termínu obdržíte potvrzení o rezervaci místa na semináři a informace k platbě.

K potvrzení rezervace je nutné uhrazení zálohy 2600,- Kč na bankovní účet. Doplatek za kurzovné, stravu a ubytování se hradí na místě. Doplatek za kurzovné, stravu a ubytování se hradí na místě.

Počet míst je omezen na 14 osob.

Program semináře

Seminář je věnován všem ženám, které se chtějí zpátky spojit se svojí ryzostí, se kterou  každý člověk narodí. Se svojí divokostí, odvahou, která je také součástí každé ženy a  pomáhá jí  přijmout ženství ve své plné síle i jemnosti, porozumět svým darům, propustit staré programy, které jsme přijaly na cestě životem většinou od našich nejbližších. Odložit bolesti svých životů, objevit svoji sílu a divokost.

Nebojme se  vystoupit ze svého komfortu, který se nám stal  pastí.  Strávíme den i  noc v přírodě, abychom se mohly propojit s hloubkou noci a luny i se zářivostí dne a slunce, a uvolnit tak přirozené instinkty a svoje smysly. 

Propojíme se se silovými místy  v přírodě a naučíme se přijímat a využívat těchto míst a jejich průvodců. Zažehneme jiskru v našem nitru a spálíme vše staré při slunečním rituálu na Sluneční pyramidě. Nahlédneme do hlubiny našeho Já, kde na nás čeká naše část, kterou zpět pozveme do našeho života.

Prostřednictvím MuVa tance, protančíme všemi aspekty našeho bytí a očistíme vnitřní dítě od nánosů, které jsme si během života vytvořily, abychom mohly pomocí šamanského skoku vzlétnout do své  divokosti, spontánnosti a svobody. Protože to je naší pravou podstatou….

Když jsme ve stavu nespoutané přirozenosti, pociťujeme sílu i  zářivost života.
Pokud jsme od ní odpojení, můžeme mít pocit, že psychicky umíráme…

….nemůžeme se soustředit na to kam jdeme a kdo jsme.

Pak je čas se „vrátit“, protože když nepřijdeme sami, když nevěnujeme pozornost volání, přijde si pro nás duše sama…

Cítíte to volání?   

Rádi budeme vašimi průvodci na cestě zpět, k sobě samým..

Soňa Mitra a Vonty

Mikulov

Toto místo má JINOVOU – tedy ženskou a zemskou energii, která je velice vhodná k léčení a posilování organismu novou životní přírodní silou. Tuto léčivou sílu využívaly již staroslovanské kněžky, které vrcholky vápencového pohoří Pálava používaly jako místa k léčení nemocných, ale také jako energetické středobody, z nichž byla vysílána ochranná energie na území celé tehdejší Velké Moravy.

Nahlédněte do zkušeností žen, které seminář absolvovaly..

Milá, úžasná, krásna Soňo. 

 Z celého srdca Ti ďakujem za skvelý seminár. To, čo cítim sa len ťažko dá vyjadriť slovami. Takto som sa ešte nikdy necítila. Konečne v sebe vnímam ženu! A je to pocit úžasný.
Ďakujem za Tvoju nekonečnú trpezlivosť, aj za tvrdosť, pravdivosť a lásku. Je pre mňa ťažké pochopiť čo Ty dokážeš ustáť. Udržať ten priestor, strážiť ho pri všetkých tých emóciách… S obdivom a úctou smekám… 
Som vďačná za každú chvíľu na Pálave v spoločnosti fantastických, nádherných bytostí. Je to obrovský dar a obohatenie.
S úctou a láskou
Andrea

Milá Mitro,

velmi, velmi, velmi děkuji a jsem vděčná, že jsem byla součástí kruhu nádherných žen. Stezky opravdu nebyly vždy jednoduché, ale s Tvým vedením a podporou ostatních žen šly „zdolat“ i velmi těžké úseky. Mnoho starého a nepotřebného jsem na Pálavě zanechala a přinesla jsem si lásku sama k sobě, skrze kterou jsem dokázala odpustit, přijmout rodiče a nyní jsem upřímně vděčná za dar života. Už si nepřipadám „divná“, nepřijatá, cítím svou sílu. Vlčice pro mne znamená zrod do nového života, jsem na začátku cesty, toužím naplnit svůj úkol, který cítím, že mám tady na Zemi vykonat. 
Bylo krásné pozorovat, jak postupně v každé z nás sílilo vnitřní světlo, jak jsme jely od Tebe rozzářené:-) Byla jsi úžasná, jak jsi nás dokázala vést a být nám podporou v hezkých i těžkých chvilkách, jsi nádherná Žena se vším, co k tomu patří:-)

A ještě k rituálu u ohně… Pro mne to bylo naprosto přirozené, jako bych tam někdy byla… Vnitřním zrakem jsem viděla kruh žen v bílých šatech, držící se za ruce a jedna po druhé v tichu posvátné chvíle jde nahá přes oheň… Prostě nádhera…

Povídala jsem dceři, jak jsem se měla na Pálavě. Velmi jí to zaujalo, tak jí chci dát Vlčici jako dárek. Myslím, že je to skvělá „investice“ 

Jitka

Ahoj Mitro, 

ještě jednou ti moc děkuji za úžasný seminář Vlčice. 
Zapadlo mi na něm do sebe hodně věcí, o které jsem se snažila už několik let a ne a ne je rozlousknout, ale po Vlčici se můj život mění k lepšímu. Hodně jsem se zklidnila, zjemnila, našla jsem svou vnitřní radost ze života a konečně jsem začala normálně dýchat a přestala jsem se bát sama sebe. 
Všem ženám, které se rozhodují, jestli na Vlčici jet vzkazuji: Jeďte! Stojí to opravdu za to!! Pro mě to byl zatím nejvíc transformační seminář, který jsem kdy zažila. A že jich bylo!
Celá moje změna se začala odvíjet od tance „Jak se máš“. Konečně se mi otevřelo srdce a já jsem začala normálně dýchat bez dušení sebe sama. Vypustila jsem všechnu svou zlobu, která byla ve mně ukrytá hodně hluboko. Pomalu se učím zpět si nastavit své hranice, které jsem postupně ve svém životě ztratila. Také se mi tam otevřelo další téma, na kterém je potřeba zapracovat, ale to si asi nechám až na spirituální sexualitu.  Od tohoto tance jsem se hodně otevřela a začala na sobě opravdově makat. Pustila jsem na svobodu své „stinné“ stránky, znovu jsem se celá poskládala a vzala jsem si zpět své poklady a dary, které jsem si s sebou přinesla na tento svět. Poléčila jsem si své ženství a znovu jsem načerpala svou vnitřní sílu. 
Na seminář jsem přijela úplně na pokraji svých sil. Ale den ode dne jsem si je nabírala zpátky a odjížděla jsem plná vitality a radosti. Byla to pro mě krásná dovolená v přírodě, plná silných a léčivých zážitků. A tato moje euforie trvá už týden a i na domácí atmosféře je to znát. Najednou věci, které dřív nešly, nebo šly jen s obtížemi, se teď dějí tak nějak samy, manžel si mě víc váží a já už nejsem na sebe tak přísná, jak jsem bývala dřív. 
Mitro, moc ti děkuji za tvé průvodcovství a vedení přesně na ta místa (nejenom fyzická), která jsem potřebovala navštívit. Už se moc těším v lednu na Sexualitu, kde mi jistě zaklapnou další díly mé skládačky. 
Měj se krásně a brzy se zase těším na viděnou.  
Zuzka

Dráha Mitro, úžasná průvodkyně,

ještě jednou ze srdce děkuju za seminář Žena ve své síle, za znovunalezení mojí Vlčice (nebo minimálně za její probuzení). Byl to pro mě jeden z nejsilnějších zážitků za poslední dobu, asi proto že konečně vycházel zevnitř. Ze začátku semináře jsem byla celkem mimo, tedy respektive mimo tělo. Tanec s divoškou proto nešel z jejího srdce, zastavila ho moje hlava. Ale našla jsem svoje silové zvíře, neskutečný pocit mít svého vnitřního průvodce, ochranitele. Jeskyně na Turoldu byla velkým prožitkem stejně jako objevování silových míst Pálavy, člověk se před nimi musí sklonit. Noc u ohne pro me byla celkem zlomová, jsem na sebe neskutečně pyšná… Však ty víš. Největší překvapení potom bylo zjištění, jak moc je ve mně plno, živo, kolik je ve mně síly. Na to jsem přišla u ponoření se do sebe a objevení svého posvátného i temného já. Vždyť já nejsem jen schránka! Je ve mně plno, do háje s vnitřní samotou, mužu se vždy obrátit sama k sobě, jak úžasný pocit, mít se, cítit se, uvědomit si sama sebe ve všech svých aspektech. Přiznat si co všechno je mou součástí, byt si sebe vědoma. Mám tělo, je krásný a jedinečný, je moje! Jak jsem k němu do teď přistupovala… Člověk musí přijmout a odpustit si o co všechno se tím okradl. Přišla jsem díky tobě a úžasnému kolektivu žen kolem mně na to, že hlava není nepřítelem srdce, že mohou spolupracovat. Otevřenost našeho kruhu mi byla velkou podporou s mojí vlastní otevřeností a odkrytí problémů a věcí, na které nejsem vůbec pyšná. Ale teď jsem TAK ráda, že jsem se otevřela. Toužila jsem po radě, po řešení ale ty jsi mi ukázala, že odpověď, kterou hledám je vlastně celou dobu ve mně, že ji znám. Teď už vím, jak doma naložit s energií a silou Vlčice a jak funguje naopak můj muž, medvěd, a jaké hranice musíme mít nastavené. Tanec s vnitřním dítětem završený šamanským skokem byl pro mě nejlepším tancem života. Ten pocit osvobodit svoje tělo, moment kdy mu dá hlava svobodu. Sluneční pyramidu si budu muset v sobě ještě zpracovat, vše ve mně jeste pomalu doznívá… Cítím velkou vděčnost za nalezení se, za uvědomění si sebe samotné, za přijmutí faktu, ze nemám moc nad pocity ostatních, ale jen svých, za uvědomění si, že ublížit nám nemůže nikdo, jen my sami sobě. Cítím energii jakou už dlouho ne, já ne trpělivost sama cítím vnitřní klid a vyrovnanost dokonce i lásku k sobě…! Mitro… Děkuju! A děkuju všem ženám, které tím prošly se mnou. 
Libuška

Milované spoluženy,
já jsem pořád ještě v tom, pročítám si poznámky, koukám na mapy, kde jsme prožily ten úžasný střípek života. Každou chvíli jsem ve sklepě u svého temného Já a volám své posvátné Já k pomoci s jeho uzdravením, už se vzpamatovává a je stále silnější. Při jakékoliv činnosti si opakuji že jsem sebevědomá a odvážná a už z toho nechci nikdy vypadnout. Je to krásný program, který jsem si na Pálavě pořídila a musím ho teď zaběhnout, aby se mi nesmazal 🙂
Moc děkuji Mitře a obdivuji ji, jak je pevná a silná, moc si toho vážím, že nás vzala pod svá křídla i když sama byla nalomená, ale dala to a to je pro mě úžasný příklad toho že se dá zvládnout úplně všechno, děkuji že jsi se nám otevřela a přiznala, že to s tebou není úplně OK. Já si pak říkala – tak když tohle všechno zvládne Mitra v takovém stavu, tak u mě to zas tak strašné není, to musím dát a dávám to, díky Mitro – jsi skvělá, taky proto jsem si tě vybrala 🙂
Bylo to krásné propojení patnácti různých, i když tak moc, moc moc stejných žen, viděla jsem se v každé z Vás a vždycky když si vzpomenu na náš kruh bude mi hoooooodně dobře.
Jitka

Moje milé,

nedá mi to a taky přispěji něco málo do společného sdílení. Od setkání na Pálavě jsem  vůbec nic neočekávala, prostě jsem tam jen jela a tolik mi toho přišlo. Nabyla jsem ztraceného klidu. V neděli jsem si při tanci řešila pondělní poradu vedení, na kterou jsem se vůbec netěšila. Moje klidná, věcná a silná argumentace byla přijata všemi kolegy (ukázkově ješitnými muži :-)) tak samozřejmě, až mi z toho přeběhl mráz po zádech. Odcházela jsem středem s nepopsatelným pocitem, ale pocit vítězství to nebyl. Nikoho  jsem neponížila a nad nikoho jsem se nepovýšila :-). Možná jsme všichni odložili svá ega a rozhodli se srdcem.

Děkuji Vám všem, bylo mi ctí Vás poznat a strávit s Vámi krásné, ale i hodně těžké chvilky, kdy jsme otevřely svá nitra a svá srdce.

Děkuji Mitře za její práci. Strážkyně Pálavy, jak napsala Šárka. Přesně tak vypadala při slunečním rituálu na pyramidě. Křehká a zároveň neskutečně silná.

Děkuji a věřím, že se opět setkáme.

Hledám a přemýšlím, jak to udělat, abych někde vyškrábla dovolenu na podzimní sexualitu. Zatím se nedaří, ale ono se to určitě nějak poskládá :-). V nejhorším asi nějaký home office :-).

Mějte krásné léto a sklízejte plody své práce na sobě samých.

S láskou Ivet.

Iveta

Zdravím do vlčí smečky ze Středohoří,
 
doufám, že se všechny máte dobře a užíváte si nabyté zkušenosti. :—) Muž prohlásil, že jsem omládla a jediné co mi chybí je vlk. Pravda, do panelákového bytu ho nevtěsnáme a tak mi v pondělí ukázal tričko s vyjícím vlkem, které mi objednal.:—o Navíc něco nasál ode mne a zatím co já si v pondělí užívala dovolené a vstřebávala zážitky, tak on seděl v práci a nechápal proč jsou všichni kolem něj naštvaní, když on je v pohodě. ;—)  V úterý jsem vyrazila k pracovním úkolům i já (moc se mi nechtělo a tak jsme byla ráda, že jsem si naplánovala šetření v terénu).
Je úžasné jak jsem emočně klidná (věci mě naštvou, ale jen na povrchu). Holky díky moc za uvědomění si emočního klidu!!! Když jsme zjistila novinky na pracovišti za dobu nepřítomnosti, tak díky klidu bych je měla ustát. Žasnu jaký je ve mě klid, když mluvím s ředitelem (před tím jsem vibrovala a v hlavě jsem si přehrávala “klid”). Kolegové zvyklí na moje reakce  se dívají a žasnou. Pracoviště je v krizi a ona je klidná. ;—)
Na ulici mě zdraví děti, které neznám, hlásí  se ke mě lidé, které neznám a najednou je vše krásné a důvěrné. Vlastní děti (no vlastně už mladí pánové) mě objímají a jsou otevření.
Co jsem odjela  do Mikulova jsou tu neuvěřitelné západy slunce a trvají i když jsem zpět. Věci do sebe zapadají a mě dochází, co jsem nestihla odkrýt ve Vaší přítomnosti. 
Každopádně bych ráda opět slyšela Marušku zpívat, viděla Libušku tančit, zažila uvolněnou Lenku, Jitku s křídly, roztančenou Martinu, divokou Lucku, vlčici Jarmilu, divoženku Janu, moudrou Radku, etérickou Ivanu,  rozkvétající Naďu, silnou Ivetu, probouzející se bohyni Janu a samozřejmě i strážkyni Pálavy Mitru, neboť tak se mi zobrazila při posledním pohledu na Pálavu, když jsme odjížděly.   
Přeji Vám krásné dny a těším se někdy na viděnou. 
Šárka