Květen je spojený s dnem matek. Možná s radostí běžíte koupit mamince dárek, vezmete ji na výlet nebo na ni aspoň s láskou myslíte.
Ale ne všechny ženy to takto mají. V terapiích potkávám i ty, které mají matku tvrdou jako skálu, přísnou a odtažitou. Trestající, chladnou, nepřístupnu.
Pak se často prožíváme v lítosti, že kamarádky mají maminku podporující, laskavou a že jsou třeba velké kamarádky. Chodí spolu na výlety, tráví spolu hodně času a mohou se jí svěřit se vším a maminka vždy nejen poslouchá, ale má i radu, je podporující.
A tak se litujeme a říkáme si: Proč zrovna já mám takovou matku?? Nebo padneme do pocitu nenávisti a vlastně pokračujeme v podobném nastavení, i když k tomu máme odpor a přály jsme si být jiné.
Můžeme se zlobit, litovat, uzavírat do sebe, vyhýbat se jí, ale nic z toho není řešení.
Jediné řešení je přijmout ji takovou jaká je. I s tím vším, co nás bolí, co nám vadí. Zkusme emoce chvilku odsunout a nahlédnout na ni jako na někoho, kdo je možná velmi zraněný, kdo měl podobného rodiče (naši babičku, dědu), který nebyl moc laskavý, ale právě naopak. Ano, k nám už ten prarodič laskavý být mohl, ale k mamince možná ne.
V jakých podmínkách vyrůstala? Co všechno se jí v životě stalo, o čem nevíme? Kde ji to bolelo a možná ještě dnes bolí?
Pak najednou spatříme malou zraněnou holčičku pod tou tvrdou slupkou a přijde soucit. A také možná mnohem víc, možná praskne ta tvrdá slupka a ona se pomalu začne měnit. Ale nečekejme, že se to stane jen tak, bez nás. I tady platí: „Změň sebe a vše kolem tebe se změní“.
A věřte, že to funguje. A nejen, že se změní naše máma, ale my ji už navždy uvidíme jinak.
Mít dobrý vztah s matkou je velmi důležité, pak cítíme jistotu, pevnost, stabilitu a oporu ve svém životě i ve vztahu s ostatními ženami a hlavně dcerami.
Ráda vám budu průvodkyní na cestě přijetí, nahledněte na MuVa tanec s meditací Archetypy ženy TADY.
